úterý 8. října 2013

UHF Contest 2013

Pod vlivem velmi nadějné předpovědi počasí, která slibovala na víkend jasno a na Aladinovi srážky pouze v Krušných horách a to ještě až na neděli odpoledne, jsem Romana, i přes to, že nebyl 100% zdravotně fit, přesvědčil, ať jedeme poprvé v naší radioamatérské historii vyzkoušet UHFC na portable. Použiji-li slova z odborné přednášky před Cimrmanovou hrou Akt o drezůře slepice Zory: "Nápad jistě dobrý. Výsledky nebyly dobré", dávám jasně najevo, jak to celé dopadlo.
Ale pěkně popořádku. Našli jsme si nového "fleka". Jeli jsme to tam omrknout na srpnový PA. Jelikož louka je soukromý majetek, neodvažovali jsme na ní vjet, aniž bychom se nejprve zeptali majitele. Toho jsme potřebovali nejprve na katastru vypátrat, což dostal Roman za úkol. Také jsme se potřebovali dohodnout s OK2KZB, kteří mají QTH hned vedle za kopcem. Dohoda proběhla k naší spokojenosti ještě během toho PA, kdy za námi na motorce dorazil Mirek OK2MDK. Také jsme se od něj dozvěděli, že QTH je ověřeno od OL9W, kteří odsud jeli 1.subregionál. To nám vlilo krev do žil, protože to bylo známkou toho, že to tu odsud MUSÍ nějak fungovat, když to použili hoši z OL9W.
Zpět k letošnímu UHFC. Odjezd z domovského QTH proběhl celkem rychle, protože veškerý setup ještě ani nebyl od toho srpnového PA vybalen. Bylo krásně, modrá obloha, ani lístek se nepohnul a v 11:00 bylo cca 14st. Ráno bylo sice bílo, tak sem nabalil dostatek teplého oblečení včetně zimní bundy a vyrazil směr Valašská Bystřice za Romanem. Příjezd už poskytl trošku něco jiného. Slunko stále svítilo, ale na obloze už byla nějaká, byť vysoká oblačnost, ale foukal už docela čerstvý větřík, takže na tričko to rozhodně nebylo. Na kopci to bylo o dost horší. Obloha se pomalu zatahovala a oblaka začala sestupovat níž, ale stále žádná katastrofa ani pro mikrovlny. Horší byl ten vítr, který byl už docela silný a hlavně docela ledový. Odepínací kapuci k zimní bundě jsem hrdě nechal doma a už teď jsem toho hořce litoval, chtělo to vlněného kulicha a zakrýt uši.
Stavba antén proběhla za už standardního času něco okolo 2 hodin a 15:58 jsme už oba seděli v teple v autech. Po deseti minutách jsem zjistil, že mi jde anténou točit jen doprava, což se zdálo jako fatální, ale oprava byla víceméně mechanického rázu v ovládací krabičce, kde jsem na propojení relátek použil příliš tlusté dráty, které jsou připájené přímo ke kotvám relátek. Napružení těch drátů celý problém vyřešilo. Spojení pak přibývala standardní rychlostí, žádný pile-up se nekonal. Očekávání, že z tohoto nového QTH se budem lépe dovolávat ja jih a jihozápad do I, S5 a 9A se také nepotvrdilo, prostě nebylo to o tolik lepší než s předcházejícího QTH, jak jsme předpokládali. I přes to, že Roman svůj úkol splnil a majitele louky vypátral, nebyl majitel doma. Tak jsme pokaždé, když se k nám blížili nějací lidé ( naštěstí to byli buď turisté nebo rodiny s dětmi, kteří si přišli pouštět draky) trnuli, že nás jde někdo vyhodit. Naštěstí se tak nestalo. Uprostřed louky je BTS s množstvím antén, podle průměru parabol 5 - 24GHz. Postavili jsme se hned vedle. Rušení jsme nezaznamenali, ale zřejmě to nebylo dobře, rozhodně to nějaký vliv mělo, když už nic tak na na 23 a 13cm jsme pak později zaznamenali zvýšení šumu, které se nepravidelně měnilo a když jsem já anténu na 70cm natočil na tu BTS, 10st bylo hluchých, naštěstí to bylo na sever, kde se nedalo očekávat mnoho stanic. Horší bylo, že velký šum nastal, i když byla anténa natočená zadem na ty paraboly a to byl čistý jih a to už vadilo podstatně více.
Začal jsem tušit, že tenhle závod spěje k nedobrému konci. Když se setmělo a teplota venku sice neklesala k nule, jak jsme předpokládali, ale stále se držela na nějakých příjemných 7 stupních, vítr se ochlazoval a sílil. Závany větru začaly škubat s anténou, která statečně odolávala, kolíky v zemi drženy pevně a kotvy z lanka Mastrant také, ovšem některé závany byly už tak silné, že to začalo kývat s autem. Venku mimo auta už to nebylo k bytí, vykonat fyzické potřeby chtělo jistý čas vnitřního přesvědčování, zda z auta vylést nebo ještě vydržet. Vysílali jsme cca do 00:30, pak bylo potřeba připravit nějaké spaní. Navlékl jsem se do slušivých zimních oblečků až tak, že jsem vypadal jako pumpa v zimě. Jediné místo v autě, kde se dalo jakože spát bylo sedadlo řidiče, takže o spaní nebylo moc řeči. Vítr kýval s autem na obě strany, po každém silném závanu jsem koukal na kotvy, zda se mi anténa neřítí na hlavu. Totálně promrzlý, protože topení v autě sice na chvíli pomohlo, ale po vypnutí motoru bylo v autě po 10 minutách jako před jeho nastartováním. Tvrdě jsem únavou padnul asi až někde okolo 05:00, kdy jsem se nedokázal přesvědčit vstát a jít na zadní sedadlo vysílat. Probral jsem se cca v 07:00. Roman také. Byl zmrzlý stejně jako já, i když měl spacák a 2 termosky s čajem. Sotva mluvil, tvrdil, že má v krku, jako by si jej čistil ocelovým kartáčem. Vítr trošku polevil, ale mraky se snesly o dost níž a po slunku nebylo ani památky. Přání, že se zahřejem od něj se nekonalo a naděje tady také žádná nebyla. Koukl jsem přes mobil na internet, jak to vypadá se srážkami, bylo to úplně jinak, než hlásal Aladin, v jihozápadních Čechách už asi lilo. Porada byla velmi krátká. Proladíme pásma, kdyby se konal nějaký zázrak a bylo tam plno nových stanic, vydržíme, pokud se nové stanice nekonají, balíme. Za druhé bylo správně. Udělali jsme ješte narychlo OK2A telegrafem na 23cm, 13cm už po nich nebyla ani stopa a začali jsme balit. Bylo potřeba počkat na chvíli mezi závany, pak se podařilo ve zdraví stožár položit.
Na 70cm jsem jel na holý transvertor (cca 10W), uzavřel jsem závod na cca 14k bodech, což v polovině závodu bylo samo o sobě docela dobré. Slyšel jsem burácet na 59 DF0MU z JO32PC (814km), ale těch 10W už bylo na něj málo. S5 jsem slyšel také jen asi 3, nedovolal jsem se, poslouchal jsem OL9W, když dělali Itala, já neměl po něm ani stopu. Na západ to chodilo dobře, průměr je přes 200km/QSO, což mě těší. OL9W ze SV a OK2C z JV nás sevřeli jako kleště, zvláště večer a v noci, kdy oba přešli na CW jsem už toho moc neslyšel, transvertor "dýchal" v rytmu jejich klíčování po celém pásmu. Podmínky byly velmi proměnlivé z mého pohledu, OK1 stanice ze vzdálenosti okolo 300km se pohybovaly od 51 až po 59+ a nebylo to jen tím, zda měli anténu na nás nebo ne. Neuvěřitelný signál produkuje DF0GTH, myslím co do síly, je v okamžiku, kdy to má na nás místy až 2x silnější než OL3Z, který je od nás na poloviční vzdálenost.
Jaký je závěr? Nutno podotknout, že jsme jej vyřkli v sedm ráno prokřehlí a nevyspaní. Už nikdy více UHF contest na portable s tímto vybavením. Bez vařiče, kde by si člověk uvařil něco teplého, bez možnosti se v teple a za větrem někde ohřát a aspoň 2 hoďky prospat v klidu. Vyrobit nový ovladač na rotátor. Vyrobit jakýkoliv konec na 70cm s 12V napájením. Vymyslet stavění a spouštění stožáru tak, aby to šlo dělat i za větru. Takže máme co dělat, myslím, že další závod na portablu bude až v květnu a to jen za předpokladu, že teploty ani v noci nebudou pod 10 stupňů. Fotky žádné nemáme, v sobotu jsem si říkal, v neděli bude času dost a v neděli jsme to tak rychle sbalili, že jsem si na foťák vzpomněl, až když bylo všecko dole. Jsme asi tak trošku bábovky, ale zdraví je přednější. Ať žije a vzkvétá náš koníček, připojujeme se k diskusi na KKW, jsme jednoznačně pro zřízení kategorie UNASSISTED. Až rozmrznem a vzpamatujem se, zase se těší na slyšenou dvoučlenný contest tým doslova na baterky OK2G :-)

1 komentář:

  1. Mirku, výstižně napsáno, s větrem jsem zápasil také s tím rozdílem, že jsem si mohl vedle karavanu v místnosti přitopit a chodit se tam ohřívat. Díky za 1. QSO na 9cm. Josef OK1ES

    OdpovědětVymazat